Rozkvétající nástěnka aneb jak prožíváme postní dobu

Na popeleční středu jsme vstoupili do slavkovského kostela s písní: „Když Ti Otče říkám, velký dům vidím, dveře otevřené, já do něj vcházím…“ V interiéru kostela jsme si prohlédli tři reliéfy, hledali správné odpovědi na otázky a dostali větvičky kočiček, kterými jsme ozdobili obraz Ježíšovy tváře.

Na závěr mohly děti přijmout požehnání popelem z větviček, aby dobře prožily přípravu na Velikonoce. Jak vypadá taková příprava? Po vzoru probouzejícího se jara, kdy jsme se s dětmi radovali z objevených bledulí, sněženek či kočiček, také v Karolínce rozkvetla dětská výzdoba. Avšak jedna z nástěnek má po celou dobu postní svůj zvláštní význam. Papírové květy na ní rozkvétají jen tehdy, když se děti snaží si vzájemně pomáhat, dělat radost druhým, odpouštět si, potěšit druhého. Kéž se to dětem, i nám dospělým, daří.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku1. 5. 2019, 11:35